Sněží, sněží... - John Green, Maureen Johnson, Lauren Myracle

08.12.2016

Jelikož jsou za tři týdny Vánoce a já snad ještě nikdy nečetla takzvanou sezónní knihu, tak jsem to musela napravit. Vánoce, sníh, zima... K tomuto se perfektně hodí kniha Sněží, sněží..., která obsahuje tři vánoční romance.

První povídka se mi líbila nejvíce. Její jméno je Zasněžený express a příběh vypovídá "překvapivě" o vlaku, který zapadl ve sněhu a tak se potkali lidé, kteří by se jinak nepotkali. Jubilee má trošku šílené rodiče a tím mi byly sympatičtí, ona sama byla také jednou z těch lepších postav v knize. Celá povídka se nese v duchu Vánoc asi nejvíce. Tradice, teplá čokoláda, teplé ponožky, rodina a bizarní příhody. Tím bych povídku vystihla asi nejlépe. Do Jubilee jsem se také uměla nejvíce vžít, protože sama jsem zažila stejné dohazovačské schopnosti našich nejbližších. Ale to nechci moc rozvádět, abych vám nevyzradila příliš. Stuart mi byl také ze všech mužských postav nejsympatičtější. Toho jediného bych si asi sama přála, pokud bych si měla vybrat. Empatičtí kluci se hledají těžko. Prostě byl zlatíčko, sympaťák od začátku do konce. Opravdu jsem hrdinům jejich šťastný konec přála.

Druhou povídkou je Vánoční zázrak. John Green mi asi jako autor nikdy příliš nesedne. Jedna kniha se mi líbila, další už ne. Nakonec jsem přišla na to, co mi na jeho knihách vadí. Přezdívky. Stále a všichni... Právě v této povídce mi to dělalo velký problém. Totiž jedna z holčičích postav má mužskou přezdívku. To mě neustále pletlo a vysvětleno je to zhruba v půlce povídky. Vadili mi i narážky na její orientaci a tak. Ne že my bychom se se známými a přáteli nepošťuchovali a nerýpali do sebe, ale nikdy ne tak, aby to někomu mohlo ublížit. Dále mi vadilo hloupé chování postav. Roztleskávačky jsou středem světa a budou riskovat i život, aby se k nim dostali. Zvlášť mi zůstal rozum stát po příhodě s autem na kopci. Kdo četl, tak ví. Honba do Waffle house mi přišla úsměvná. Ze všech stran se tam snaží dostat několik lidí jako ve filmu Milionový závod. Asi ve městečku nemají kromě Vévody jiné holky, jinak to nechápu. :)

Třetí povídka byla o špetku lepší než druhá, ale také mi na ni vadila spousta věcí. Například hlavní postava byla protivná hned od začátku. Je to účel, já vím, ale i tak... Polovinu příběhu se Adeline lituje, protože vlastně svého kluka odehnala tím, jaká byla na něj hnusná a vlastně se ho sama zbavila. Druhou polovinu je protivná a nepříjemná na všechny a všechno okolo. Tu si musíte zamilovat! Vlastně doufáte, že to skončí dobře a přítel už se neozve. Ale to by nebyla vánoční romance že? Takže asi tak... Pak se muselo nevím proč propojit vše, co se v jednotlivých povídkách stalo a tak se najednou potkávají všichni hrdinové na jednom místě. Jediná pro mě výrazná postava byl Stuart, ale v ostatních jsem se okamžitě ztratila a přemýšlela jsem, kdo byl vlastně v kterém příběhu a o koho se tedy tím pádem jedná. Potom až jsem pochopila narážky. Kdyby to zůstalo jen v jemných náznacích prostřednictvím odkazů na jednotlivé příběhy, jak to bylo v průběhu, tak by mi to nevadilo. Myslím, že by to i bylo lepší.

Kniha Sněží, sněží... nebyla vyloženě špatná, pro nenáročné čtení se hodí. Ve vánočním spěchu a lítání mezi rodinami může pěkně odreagovat. Pokud tedy nejste takový čtenář jako já, který když vidí blbost a hloupé chování postav, tak ho to štve a nechápe to. Jsem přesně ten typ, co křičí u filmů, proč postava volá na vraha: "Je tam někdo?" Jako by jí měl odpovědět. Nebo, proč tam leze sama a podobně... Proto mi zvláště druhá povídka vadila. Někdo riskuje, má štěstí, že vyvázl beze škod a místo, aby byl rád, tak to zkusí znovu. Takové neracionální chování mi vadí. Lov na roztleskávačky, taky vtipné. A poslední povídka, to dorazila. Budeš mě kritizovat, podvedeš, pošleš do háje a já se vrátím a ještě tak zamilovaný. Hmm... asi pěkný truhlík.

To by bylo asi tak vše. Místo naladění na vánoční atmosféru, mě to rozčílilo. :) A co vy? Četli jste?