TĚŽKÝ ŽIVOT KNIHOMOLŮV A S NÍM

Tak jsem se zamyslela, jaký těžký život vlastně my knihomolové máme. A nedejbože naše protějšky, že žijí s námi. Však se sami podívejte. Tady máme pár bodů, které se dají označit za naše neřesti.

1. Místní roztahovač

Pokud jste syslící typ, stejně jako já, tak máte nejspíše také knihy všude. A když myslím všude, tak všude. Mám je v nočním stolku, na něm, ve skříňce, která je provizorní knihovnou, na šatní skříňce, pod konferenčním stolkem, v batohu, u přítelových rodičů na půdě a v tělocvičně. To nemluvím o e-knihách.

Někdy přítele lituji, kolikrát není kam odložit telefon, když se jde spát. Vyjímečný stav není ani ten, že musím odsunout hromadu rozečtených knih, aby příteli konečně reagoval ovladač na televizi.

2. Naprostý opak strýčka Skrblíka

Nekouřím, nepiju, podle spousty lidí, bych se tedy měla válet v pěnězích. Bohužel, jak přijde na knihy, tak jsem jak utržená z řetězu. Tolik jich vidím vycházet a když už si jdu nějakou objednat, tak přece nebudu platit poštovné kvůli jedné, či dvěma, že? Takže nákupy kolem jednoho tisíce nejsou nic nevšedního, spíše standart. Kolikrát si říkám, jak se vlastně po zbytek měsíce budu dopravovat do školy. :D

3. Odpůrce stěhování

Stěhování je horor pro většinu knihomolů. Jsem jedna z nich. Stěhování mě čeká už po čtvrté a už teď se ho děsím. Horor to je jak pro mě, tak pro ty, co ty těžké bedny musí nosit a to se jich nesmí téměř dotýkat, aby snad nezprohýbaly rohy, nebo něco horšího. To se rovná rovnou smrti.

4. Knihomolství škodí zdraví

Jakmile překonáte fóbii z vody, která by mohla knihu poškodit a začnete si s ní lebedit ve vaně, tak je hned vaše okolí velmi zneklidněno. Čtu si v klídečku knížku, jsem asi tak u druhé čtené kapitoly a už mě přítel jde zkontrolovat, zda žiju a jestli nemám žábry a blány. S neviným výrazem se ptám, jak jsem tu dlouho a zjišťuju, že zhruba dvě hodiny. Až teď cítím, že je voda vlažná. Ještě, že jej mám. Vydržela bych tam sedět i v ledové vodě, dokud bych knihu nedočetla.

5. Pravidelný prokrastinátor

Mám se učit na zkoušku, žehlit, nebo něco podobně hnusného? Najdete mě většinu času u knihy. Přes zkouškové jich přečtu nejvíce. Rekord jsem měla v době maturit. I tak se ovšem najde nějaký zázračný čas, kde si stihnu látku třikrát přečíst a nakonec projdu s dobrým výsledkem. Ale ty nervy! Pokaždé si říkám, že se nebudu učit den před zkouškou a stejně to tak vždy dopadne.

U prokrastinace ještě zůstanu. Co se týče recenzí, tak tam je to to samé. Kniha může být úžasná, chci se podělit o názor na ni, ale než se k tomu dostanu, tak mám přečteny další tři a kniha nakonec zůstane nezrecenzovaná. Proč? Protože si její příběh už v hlavě přebiji příběhy nových knih a zapomenu detaily.

7. Jednotvárny Facebook

Už to tak bude. Můj Facebook je tak trochu jedno a to samé. Jsem v několika knižních skupinách. Knižní blogeři, Co čteme, prodejní skupiny jako BAZAR KNIH a podobně, takže na zdi se mi téměř neobjevuje nic jiného. Pak ještě hledám nějakou knihu na internetu a už se mi i reklamy personalizují na knižní příspěvky. Proto se omlouvám, jestli nereaguji na nějakou super bomba fotku, která mi mezi tím zanikne. :P

8. Antifanoušek

Ano jsem proti fandění. Nedá se při něm číst. To je stále něco. Například teď biatlon, nebo hokej, fotbal, tenis,.. přítel si vždy něco najde. :D A také rád u toho křičí. Když se nedívá, tak mu tajně ztlumuji televizi a nebo, když už se to fakt nedá vydržet, tak mu to rovnou řeknu. Někdy si říkám, kéž by ty živé přenosy nedávali.

9. Kmen členovců

Musím určitě tajně patřit do třídy pavoukovců. Jinak nechápu, jak můžu číst 5 knih zároveň. Ani přítel to nechápe. No prostě musím! Z každého žánru jednu, že to chápete? :D

Jaké byste ještě neřesti knihomolů přidali? :)