VTIPNÉ ZÁŽITKY Z KNIHOVNY


Ano, ačkoliv pracuji v Informačním centru a městské knihovně, budu se zmiňovat zejména o knihovně, protože:

a) Mám blíže ke knihám a tak raději říkám, že pracuji v knihovně.

b) Je celý název moc dlouhý a do telefonu je to zejména něco! :D 

c) Město je to celkem malé, takže informační centrum spíše kopíruje a sem tam rozdává letáčky.

Během prvního měsíce práce v knihovně a informačním centru jsem už zažila pár vtipných chvilek, se kterými bych se chtěla podělit. Tak tady je pár z nich.

Paní přichází do knihovny, vrací hromadu knih a má dotaz, zda ji nevybereme nějakou pěknou historickou romantickou knihu. Tak hledám, prolézám a paní mezitím prohlíží stolek s výběrem novějších knih. Když už něco nesu, aby si paní vybrala, tak vytáhne Kinga se slovy: "To se mi bude líbit!" a spokojeně odchází. :D A já jdu vesele vrátit romantické knihy zpět do regálů.

Obdobný případ byl s jinou paní, která nechce nic romantického, ale nabrala plné tašky Steelové. :) 

V červenci jsme dělali revizi knihovního fondu, protože vytahat z polic, orazítkovat a zase zpět správně zařadit 15 000 knih není žádná legrace, tak jsme měli samozřejmě na týden zavřeno. Jelikož ale bylo opravdu horko a prášilo se, tak jsme otevřeli i hlavní dveře, ale do těch jsme dali velkou ceduli ve tvaru A, kde bylo na papíře A3 velkým, tučným písmem napsáno, že je zavřeno a z jakého důvodu. (Mimo všechny oznámení a plakáty, které byly vyvěšeny včas dopředu). No nenašla se starší paní, která tam i s holemi přelézala přes tu tabuli a ještě nadávala, že jsme to dali do dveří, že nemůže projít a že jde "jenom" vrátit knížky? :D Ještě nás pěkně sprdla... Příště policejní pásky. :) 

Tato příhoda je dotazem na informační centrum. Chvíle do konce šichty a volá pán s příjemným hlasem, jestli nevím, kde může hledat u nás trilobity. Tak jsem se omluvila, že to opravdu nevím. A pán vesele odpovídá, že si myslel, že mu nepomůžu. Ale že doufal, že bych mu třeba řekla, tam zahněte doleva a tam je skála a tam jsou. :D Můžete si při nové práci nastudovat historii daného města, projít památky, doktory, sportoviště a nevím co, ale na tohle vás nic nepřipraví. :D Osobně si myslím, že kdyby bylo nějaké místo vyhlášené tím, že tam jsou zkameněliny, tak tam brzo nejsou.

Zážitek z dnešního dne: Přijde paní, že vrací jednu knížku, ale je psaná na někoho jiného. Ok.. normální situace. Jenže pak začne pěkný guláš. :D Nadiktuje asi 6 knih, které si půjčil někdo, poté putovaly k někomu jinému a pak zase někam jinam a někdo jiný si je rezervuje. Takto byly knihy přehazovány asi mezi 5 čtenáři, i když knihy původně půjčil úplně někdo jiný a navíc všechny účty byly na děti a přitom knihy četli rodiče. Ale to je jen takový malý detail k tomu, že průkazka není přenositelná. :D O knize už to jaksi neplatí. :D Jeden nový čtenář násilně vytvořen, na ostatní si brousím zuby! :D 

Jedna z těch lepších hlášek...  Přijde mladý manželský pár, paní chvíli prohlíží vystavené knihy a ptá se mě: "Máte nějaké knihy?" :D Já málem výbuch smíchu, paní stojí v knihovně a ptá se, jestli máme nějaké knihy. Říkám.. ano máme, ale musíte být více konkrétní, to je moc všeobecný dotaz. :D A pan manžel smíchy umírá.

Máme obědovou pauzu, v tom málem vyčelí dveře pán, který jaksi nepočítal s tím, že by mohly být dveře zamčené. Nějakou dobu stále nahlíží do knihovny přes dveře a nevypadá, že by chtěl odejít. Kolegyňka to nevydrží a jde odemknout a říci pánovi, že máme bohužel momentálně zavřeno.  Pána to nijak nerozhodí a se slovy: "To mi nevadí!" Kráčí do knihovny, že si chce "jen" koupit turistickou známku. :D :D Takže příště, jak vás někdo bude vyhazovat z koupaliště, nebo někde, že zavírají, řekněte: "To mi nevadí!" a koupejte se dál.. :D